Popelec na hlavě zacloumá myšlenkami, které v ní nosíme. Připomene nám, že my, Boží děti, se v životě nesmíme pachtit za pomíjivým prachem. Z hlavy může do srdce sestoupit otázka: „Pro co žiji?“. Pokud žiji pro pomíjivé věci tohoto světa, obracím se v prach, popírám, co ve mně učinil Bůh.Proto na světě nejsme. Máme mnohem větší cenu, žijeme pro něco mnohem většího, totiž abychom realizovali Boží sen, abychom milovali. Pozemská dobra, která máme, nám nebudou k ničemu; jsou prachem, který se rozplyne, avšak láska, kterou prokazujeme – v rodině, v práci, v církvi, ve světě – nás zachrání, potrvá navždy.
Z homilie papeže Františka při liturgii Popeleční středy 26. 2. v bazilice sv. Sabiny. Celý překlad homilie najdete na www.radiovaticana.cz. Další myšlenky a inspirace k postní době si můžete přečíst na nástěnce v kostele nebo na www.pastorace.cz a www.vira.cz.
(Pavla Schrötterová)
